Gratulace, prošli jste konkurzem, teď je potřeba postavit základy pro Vaši závěrečnou práci - tedy zadání práce. Zadání vyplňujete v is.czu.cz a dolaďujete s vedoucím práce.

Téma i zaměření práce musí být v souladu se studijním oborem! Lze téma přizpůsobit tak, aby tomuto vyhovovalo.

Velmi důležitý bod - Zadání je závazné a po jeho schválení je obtížné s ním něco udělat! Proto jeho zpracování věnujte extrémní pozornost.

Když je hotové zadání práce, je dobré začít co nejdříve psát práci. I když je jasné, že lidská přirozenost je odkládat práci na pozdější datum, u záverečných pací to není úplně dobré. Je prima začít o práci přemýšlet a zkusit si pomalu dávat osnovu práce (myšleno činnosti, ne přímo práci - tam je osnova celkem daná).

Několik chyb (no ono už jich nění několik :-)), kterých se často dopouštějí autoři závěrečných prací.

Katedra informačních technologií  pořádá každý rok semináře pro bakaláře a diplomanty. Semináře jsou vždy v době před státními závěrečnými zkouškami. Cílem seminářů je umožnit cvičnou obhajobu závěrečné práce (BP nebo DP) a doladit práci i prezentaci tak, aby byla obhajitelná před komisí SBZ nebo SZZ.

Cílem semináře je za použití prezentace v MS Powerpointu (nebo ekvivalentu) prezentovat současný (ideálně téměř finální) stav práce. Komisi (tuto, ani pak státní) nezajímají "obecně známé skutečnosti". Cílem je zjistit přínos autora práce k dané problematice.

Osnova práce (i prezentace):

1. Titulní snímek - téma, jméno autor, jméno vedoucího.
2. Cíl práce a metodika - minimálně to, co je v zadání práce (možno rozdělit na dva snímky).
3. Současný stav poznání - tedy to, co je nezbytné pro prezentaci, opravdu velmi stručně.
4. Vlastní práce (výzkum, měření, ...) - to, co je pro obhajobu klíčové.
5. Diskuze - co by bylo možné nebo vhodné dále rozpracovat, případně zamyšlení nad výsledky.
6. Závěr - zhodnocení práce, vyhněte se konstatování, že cíle práce byly splněny.

Prezentaci vytvořte tak, aby byla čitelná i v horších světelných podmínkách (tmavé písmo na světlém podkladu). Vyhněte se dlouhým textům - stačí odrážky (schéma 5x5 nebo 7x7 - počet slov x počet řádků).

Vynecháme věci, které komise ví - například osnova práce.

Výstupem semináře je poznatek, jak to pravděpodobně bude vypadat při obhajobě u státních zkoušek. Komice může také dát žlutou kartu - pak je povinnost jít konzultovat s vedoucím práce, protože obhajoba práce nebyla úplně dobrá. No a může dát také červenou kartu, což znamená, že práce by měla být obhajována až při dalších státních zkouškách, neboť je velmi nevyhovující.

Pozorování - plánované a cílené sledování určitých skutečností. Výsledkem je popis skutečnosti a také její vysvětlení.

Srovnání - zjištění shodných a rozdílých stránek pozorovaného jevu. Rozdíly mohou být:

• věcné - například skupiny entit
• prostorové - ohraničené geograficky
• časové - rozdílnosti v čase

Analogie - opírá se o metodu srovnávání, ze známých skutečností a poznatk odvozujeme nové skutečnosti.

Analýza - myšlenkové rozložení zkoumaného jevu a zkoumání dílčích součástí daného jevu. Hlubší poznání umožňuje lépe poznat celek.

Syntéza - skládání v celek, z několika zdrojů skládáme napříkald rešerši do tématicky uceleného celku.

Klasifikační analýza

Analytická klasifikace

Kauzální analýza

Systémová analýza

Abstrakce

Indukce a dedukce

Matematické metody

Statistické metody

Modelování

Teze lze popsat jako výtah z bakalářské nebo diplomové práce. Rozsah tezí je 2-3 pro BP a 3-4 strany pro DP strany A4 + titulní strana. Teze slouží k seznámení s podstatou práce pro komisi u SBZ.

Obhajoba probíhá před komisí u státních zkoušek. Komise je složena několika členů, obvyklá skladba je předseda a místopředseda (oba externí odborníci nebo vědci) a pak pedagogové z fakulty, kteří zkoušejí státnicové předměty.

První částí státní zkoušky je obhajoba práce. Práce se prezentuje stejně jako na seminářích KIT, kde si to studenti mohou vyzkoušet nanečisto.

Platí zde tedy ta samá doporučení:

• respektovat časové omezení (BP cca 5 minut, DP cca 10 minut)
• věnovat se hlavně svému přínosu či své práci, minimalizovat teorii
• vyzdvihnout důležitost svého přínosu
• být připraven na otázky oponenta, ale nepředbíhat a nechat je položit komisí

Prezentující musí detailně znát svou práci a být schopen odpovědět i na neplánované otázky komise. Navíc je určitým zvykem, že komise otázky ze státnicových předmětů často (ne však vždy!) kladou v souvislosti s prezentovanou prací.

Měna

Pokud potřebujeme zapsat libovolnou částku, pak se mezi číslo a označení měny píše mezera (200 Kč), pokud napíšeme 200Kč, pak se název měny používá jako přídavné jméno - "dvěstěkorunový".

Jednotky

Stejně jako u měny - 100 W je správně, 100W je pak "stowatový".

Procenta

Opět stejně jako uvedeno výše - 10 % vs 10%. První je správně napsáno 10 procent, druhý výraz je desetiprocentní.

Matematické značky

Píšeme vždy s mezerami 2 + 2 = 4. Nicméně 20x - pokud potebujeme zapsat dvacetinásobný nebo dvacetkrát.

Dle ČSN 01 6910 je možné nahradit při psaní dva znaky podobnými:

• − (minus) nahradit pomlčkou –
• × (krát) malým x

Jak najít zdroje k práci

Tohle je dost podceňované, ale důležité téma. Stává se, že si studenty vybere velmi zajímavé téma a najednou zjistí, že nejde dohledat dostatek literárních zdrojů. Proto je nezbytné se na množství literatury podívat již při tvorbě zadání.

Aktuálně se mnoho studentů snaží získat zdroje na internetu, což je pro ně celkem pochopitelné prostředí. Problém je, že informace volně dostupné nemusí být pravdivé. Je proto potřeba ověřovat takové zdroje, nebo se podívat na vědecké zdroje informací. Zároveň je nutné hledat zejména v anglicky psaných materiálech, případně v dalších jazycích (francouzština, španělstina, ...).

Dostupné vědecké zdroje

Zejména pro teoretickou část musíme přečíst články, knihy, elektronické zdroje, webové stránky, ... - to vše tvoří nedílnou součást práce - seznam zdrojů, bibliografii, ...

Zdroje můžeme rozdělit do několika kategorií:

• knižní
  • tištěné
  • elektronické
• vědecké databáze
  • přístup přes infozdroje.czu.cz
  • primárně Scopus, Web of Science
• Google Scholar, Research gate
  • zdroje z vědeckých databází
  • opatrně - zdroje nemusí být recenzované - tedy obsah není "zkontrolován"
• webové stránky a články
  • opět platí pozor na obsah - každý může publikovat cokoliv - pro závěrečnou práci je potřeba ověřit pravdivost
• další zdroje
  • videa, manuálové stánky, rozhovory, dotazníky, ...