Bakalářská nebo diplomová práce by řešitele měly uvést do vybrané problematiky a řešitel by se měl věnovat tématu do hloubky. Zároveň by měl porozumět problematice v širších souvislostech. Cíl obou typů prací je naučit se identifikovat zdroje informací relevantních k dané problematice.

Práce by měly být odborné a zejména diplomová práce už i věděcká. To znamená, že musí splňovat určitá kriteria. Zejména se to týká práce s odbornou a vědeckou literaturou, vše v práci musí být objektivní - tedy měřitelné a opakovatelné. Práce by také měla mít vlastní přínos.

Začátkem je vždy konkurz. Na něm se snažíte přesvědčit pedagoga, že tématu práce rozumíte, máte případně možnost jej řešit (analytika návštěvnosti webu vyžaduje mít nějaký požitelný web k dispozici). Počítejte s tím, že můžete soutěžit s dalšími studenty a počet míst je menší, než počet uchazečů.

Je tedy dobré si připravit cíl(e) práce a metodiku - pak ji po doladění s vedoucím použijete u tvorby zadání práce.

Výběr tématu

Téma musí tématicky zapadat do oboru, který řešitel studuje. Není tedy doporučeno čistě technické téma pro studenty oboru PaE, PaA a další. Jako příklad - "Konfigurace webového serveru pro poskytování hostingu" není vhodné téma pro tyto obory. Naopak "Self-business intelligence v prostředí malé firmy" již do ekonomických oborů spadá.

Velkou výhodou bakalářské nebo diplomové práce je možnost idividuálního výběru tématu v jinak pevně daném studijním plánu. Řešitel má tak možnost vybrat si téma práce podle svého zaměření a realizovat se v závěrečné práci.

Témata jsou vypsána v UIS - vždy se podíveje, zda "sedí" datum konkurzu, může se stát, že v systému zůstane starší konkurz.

Sběr informací

Základním stavebním kamenem obou prací je literatura - odborná nebo vědecká. Pro obě práce platí, že by měly být citovány zdroje s ověřenými daty. Toto je problém u wikipedie, byť anglický obsah je velmi kvalitní. Na druhou stranu články na wikipedii mají v závěru seznam zdrojů, ty lze použít.

Jako zdroj vědecké literatury můžeme využít adresu - infozdroje.czu.cz, kde jsou přístupné věděcké zdroje zdrama pro studenty ČZU. Zejména ScienceDirect mohu doporučit - obsahuje totiž plné znění článků. Plus elektronické knihy, kterých je zakoupeno velmi mnoho - e-library.

Cíle práce

Klíčové je stanovit si reálné cíle práce. Nesmíme toho vybrat příliš - zejména u bakalářské práce není moc prostoru. Je tedy dobré se zaměřit na uričtý specifický problém a ten se snažit řešit. Vždy je jeden hlavní cíl a pak volitelné množství dílčích témat (dvě až tři).

Špatně

Cílem práce (téma Nastavení webového serveru pro webhosting) je zmapovat problematiku webových serverů a jejich srovnání. Dále pak analýza systémů pro řízení báze dat, jejich srovnání a výběr nejvhodnějšího, posledním cílem je výběr prostředku pro správu hostingu, stanovení vlastností pro tyto panely a výběr vhodného. Jiný příklad - téma Zabezpečení bezdrátových sítí - v něm se snaží hodně studentů popisovat jednotlivé verze wi-fi. Což je naprosto zbytečné.

Proč?

Tyto cíle jsou mimo rozsah jedné práce. Bylo by možné vybrat si jedno z dílčích témat. Rozhodně práce nebude řešit vše. Pak je na každou problematiku pouze nahlédnuto, napsán odstavec a autor se věnuje povrchně něčemu jinému. U prací je z mé strany vyžadováno hlubší pochopení problému, jeho analýza a následně řešení.

Jak na cíl

• Cíl práce může obsahovat (nepovinné) sdělení, v jaké oblasti se pohybujeme. Například: Práce je zaměřena na oblast nasazení IoT v prostředí chytrého zemědělství.
• Je vždy jeden hlavní cíl práce.
• A pak několik dílčích cílů - ty směřují k dílčím poznatkům a podporují dosažzení hlavního cíle. Dílčí cíle jsou obvykle 3 - 4.

Metodika

Každá práce potřebuje metodiku - stanovit si postupy řešení práce. Lze definovat hypotézu a tu potvrdit nebo vyvrátit.

Metody

• Pozorování - systematické sledování určitých činností
• Srovnávání - komparace výsledů, zjišťování rozdílů, shodností, ... (plán, skupiny, časové řady)
• Analýza a syntéza - zkoumání dané problematiky po jednotlivých dílčích částech. Syntéza pak získané poznatky skládá k sobě a vytváří obraz analyzovaného problému.
• Abstrakce - důležitá část, neboť umožňuje ignorovat okrajové či nepodstatné části a vlastnosti. Zjednodušujeme si tak problematiku na základní charakteristiky.
• Indukce - vyvození obecného závěru na základě dílčích poznatků.
• Dedukce - z obecných závěrů vytváříme přesněji zaměřené.
• Matematika a statistika - číselné analýzy zkoumaných problémů.
• Modelování - diagramy a další postupy nám umožní chápat problém v souvislostech (interakce s vnějším prostředím).

Co se předpokládá

Kvalifikační práce klade velký důraz na samostatné myšlení a analytiku. Úspěšné obhájení práce naznačuje, že řešitel:

• je schopen definovat problém, který v práci řeší,
• má schopnost daný problém analyzovat a věnovat se mu do hloubky,
• správně zvolí vstupní prameny - literaturu, odborné zdroje, elektronické zdroje a vědecké články,
• správně zpracuje kritickou rešerši odborné a vědecké literatury,
• použije metody poznání (teoretické metody - abstrakce, specifikace, komparace, analogie, dedukce, modelování, ...),
• zvládne formulovat vhodně závěry podpořené dílčími testy a analýzami.

Výstup

Obě (bakalářská i diplomová) práce by měly směřovat k definování vybraného problému, jeho analýze a následně k závěrům. Práce by tak neměla řešit již dostatečné známé či nesouvisející věci - verze PHP v případě tématu k webovým analytickým nástrojům.

Práce má obsahovat analýzu vybraného problému, směřovat k jeho řešení a na základě analýzy zdrojů navrhnout "něco nového". Cílem práce není například aplikace, nebo zapojení senzorů pro IoT. Cílem práce je obecný návrh, programování a praktické hraní si je pouze součástí ověření teoretického návrhu.

V práci očekávám použití modelovacích prostředků - vývojový diagram, UML, BPMN, ... . Co se týká konfigurací a zdrojových kódů - do práce jde pouze to nejzajímavější. Práce nemá být "tutoriální" - ty lze dohledat na internetu.

Vědeckost

Tohle se u záverečných prací vyskytuje dost často - práce by měla být vědecká, ale pro autora je to dost nepochopitelné. Jak tedy mít práci dostatečně vědeckou?

• Zkoumáme něco reálného, něco co jde dobře popsat a může to udělat kdokoliv znovu.
• Ideálně naše zkoumání přinese něco nového - nový poznatek, hodnocení, ...
• Pokud práce bude "pouze" kompilací poznatků, pak je potřeba ji psát jako metaanalýzu - tedy zpracování mnoha dostupných zdrojů.
• Výstup práce se bude dá "nějak" využít - práce je tedy užitečná.