Nechci nikomu brát iluze, ale opravdová Catwoman by zvrhla květináč, zírala 10 min z okna, umyla si zadek a šla si na 10 hodin zdřímnout.
Článek je výtahem z pdf se zprávou o hodnocení tanku T-34 v Anglii (subjekt je v hlavičce).
https://www.scribd.com/document/241820378/Preliminary-Report-No-20-Russian-T-34
Beru jenom to zajímavé a vynechávám technické popisy.
Tank T-34 byl testován od 22.11.1943, stav - plně naložen municí, plná výbava (vysílačka, ...). Zároveň s ním bylo dodáno potřebné množství náhradních dílů, paliva a maziva. Zároveň byly přeloženy příručky.
T-34 je založen na Christieho tancích s důrazem na jednoduchost, palebnou sílu (použitelnou nejenom proti tankům), odolný pancíř a snadnou výrobu (zejména s ohledem na nedostatek zdrojů).
Svařovaný trup a věž z pohledu pancíře jsou dobré, ale s omezenou odolností na splash. Převodovka dobře přístupná pro opravy, motor již hůře.
Vež pro dva členy osádky stísněná.
Motor odvozený od leteckého vypadá náročný na výrobu, jednotlivé součástky jsou lehké na manipulaci. Výroba zřejmě inspirována British C.I. praxí. Motor není nijak upraven s ohledem na starty za velmi nízkých teplot. Německé tanky mají umožňovat ohřev chladicí kapaliny mimo motor.
Řízení bez posilovače.
Zkosené pancéřování pro větší ochranu (efektivní tloušťka a možnost sklouznutí projektilu), racionální použití válcovaného pancíře, jednoduchý design. Snadný přístup k převodovce a řídícímu ústrojí přes odklápěcí plát. Zadní část věže jde odmontovat pro manipulaci s kanonem. Bez ochrany ložiska (prstence) veže.
Dobrá kvalita (rovnoměrnost), ale vyšší tvrdost než srovnatelný britský pancíř.
Hodnocení tvrdosti dle Poldi Brinell stupnice:
Povrch pancíře je hrubý oproti bristkým nebo americkým plátům, ale to nepředstavuje problém pro odolnost (tedy finální úprava nulová).
Vež má zkosené poční pláty (30°), pancíř vykazje porezitu (zřejmě nerovnosti a povrchové kazy - opticky).
Svařování vypdá bezproblémové, bez viditelných prasklin. Opět poukázáno na hrubé zpracování.
F.34 - 76,2mm - poloautomatická činnost podobná s americkým 75mm dělem M3.
Rozsah náměru -3° - 30° - tedy slabší deprese - vykoupeno nežší konstrukcí věže a nižší siluetou. Jinak je rozsah vnímán kladně - 30° jako velmi vysoký náměr, nicméně z textu je patrno, že by byla preference pro lepší depresi. Pohon náměru ruční - 23,75 otáček mezi krajními polohami.
Z pohledu vyvážení je težké na ústí.
Palba prostřednictvím pedálů - levý pro kanon, pravý pro koaxiální kulomet.
Odměr věže - pomocí motoru nebo ručně - 3 rychlosti otíčení věže. Při ručním pohonu zhruba 1° otočení na jedno otáčku kolem.
Kulomet 7,62mm DT
Zásobník na 63 nábojů. Hlaveň nemůže být vyměněna. Výměna zásobníků se zdá jednoduchá a rychlá. Míření do 1000m.
Druhý kulomet je vedle řidiče, odměr -15° - 15° a náměr -6° - 20°. Ovládání pistolovou rukojetí.
Periskop PT 4-7 - otočný, tři rozsahy zaměřování (dle zbraně a munice) - kulomet, HE, AP. Zvětšení 2,5x. Každý element má jeden náhradní díl. Jestli dobře chápu, tak není možnost podle něčeho aretovat periskop v přímém směru, ale šlo by to dodělat.
Teleskop TMFD - tři rozsahy - HE (starší), HE (novější), AP. Zvětšení 2,5x. Lze použít pro nepřímou palbu, ale není jasné jak přesně. Azimut je dílkován po 6°, což je zřejmě hodně hrubé.
Zaměřování kulometu vedle řidiče je pouze přes mechanická miřidla zbraně.
Množství:
Uložení 76,2mm - levá strana bojového prostoru 6 kusů (2x po 3), 1x 3 kusy na pravé straně (u obou stran přidělány klipsami). Zbytek pod podlahou veže (6 boxů pro 3x 3 kusy pod sebou a 2x po 7 kusech). Boxy kryty lehkým nepancéřovým víkem. Boxy zejména v boji špatně přístupné, víka drží dobře a je nutné je snímat opatrně, aby nedošlo k poškození munice.
Typ 76,2mm munice:
Zde je poukázání na to, že vež nemá koš - tudíž při otáčení musí dávat osádka pozor.
Věž - velký průlez, celkem OK. rychlému otevření pomáhá pružina.
Trup - průlez u řidiče, slabina v pancéřování, těžký 40mm plát. Otevření pomáhá pružina, poklop jištěný svorkami.
Pod trupem - pro radistu (střelce z kulometu). Pro otevření 2 jistících bodů je potřeba použít klíč.
Kvalita zpracování je velmi rozdílná.Namáhané části jsou opracovány dle bristkého standardu. Ostatní nevané povrchové úpravy s póry a nerovnostmi. Mnoho inspekčních značek.
Motor je uchycen napevno na čtyřech bodech.
Musí se demontovaat filtr vzduchu, aby byl přístup k palivové pumpě.
Není zde chladič oleje.
Mazací systém - velmi těžký přístup k filtru maziva.
Pár nádrží na bocích bojového prostoru po 150l.
Pár nádrží vzadu na bocích bojového prostoru po 80l.
Pár nádrží na bocích motorového prostoru, před nádržemi na olej, po 75l.
Přijímač - funkce zapnutí příjmu, přepnutí mezi dvěma frekvencemi a regulátor hlasitosti.
Vysílač - zapnutí a volba frekvence.
Přepínač umožňoval radistovi přepnout na vysílání interkom velitele tanku.
Článek je výtahem z pdf se zprávou o hodnocení tanku KV-1 v Anglii (subjekt je v hlavičce).
https://www.scribd.com/document/241820087/Preliminary-Report-No-10-Russian-KV-1
Beru jenom to zajímavé a vynechávám technické popisy.
Tank byl předán k testování 23.11.1943, byl plně vybaven - radiovybavením, plnou kapacitou munice, ... . Byla dodána kompletní sada náhradních dílů a přeložené příručky. Dále pak palivo, mazivo.
Tank je projektován s víceúčelovým dělem, silným pancířem, jednoduchostí zpracování a výroby. Finální (povrchové) zpracování zaostává za standardem v UK, ale pro účely tanku to nepředstavuje problém.
Tank má vež a trup vyrobený převážně odléváním, což svědčí o dobrém težkém průmyslu. Snaha o jednoduchost výroby (a zřejmě tvarování) má za následek obětování váhy. Například prostor pro převodovku je zbytečně velký. Mohl by dojít ke změně tvaru pancíře při snížení váhy a nezeslabení pancéřové ochrany.
Věž je třímístná a velmi jednoduše vybavená. Je evidentní důraz na množství převážené munice bez ohledu na snadnost jejího použití v boji.
Motor je upraven (vyvinut) z leteckého motoru a v protikladu se zbytkem kontrukce je náročný na výrobu. Váha jednotlivých dílů motoru je malá, mnoho částí je vyrobeno z lehkých slitin - toto je znakem odvahy, neboť v UK se lehké slitiny nepoužívají. Není patrné žádné zvláštní vybavení nebo úpravy pro starty v extrémní zimě. Na rozdíl od německých tanků - externí ohřev chladicího média.
Torzní tlumiče jsou jednoduché.
Řízení je pomocí spojky a brzd, bez asistenčního nástroje (posliovače), a je velmi neobvyklé pro stroj vážící 47tun. Řízení však dobře reaguje, byť je těžší než ve srovnatelných britských tancích.
Trup je navržen s maximální jednoduchostí, s malou variabilitou síly pancíře (pravděpodobně z důvodu výrobní jednoduchosti). Minimální kontrokce přesahující pásy (téměř vše je v prostoru mezi nimi).
Přední sekce spodního pancíře je silná 40mm - zřejmě jako ochrana proti minám.
Byly navařeny přídavné pláty:
Vež je odlévaná, kromě střešního plátu, který je válcovaný. Zadní strana věže je vydutá pro uskladnění munice a umístění kulometu pálícího vzad.
Štít děla je odlévaný, bez speciální ochrany proti odrazům kulek (bullet splash).
Neobvykleé jsou bloky gumy mezi štítem a dělem, údajně pro omezení poškození štítu výstřely.
Kusy pancíře jsou svařeny, svařování je hrubé, ale zřejmě v pořádku.
Pancéř je (v porovnání s T-34) měkčí. Mezi 240 - 290 stupňu Poldi Brinell, kromě dodatečného plátu před řidičem, tam je tvrdost mez 444 a 461 stupni.
U některých plátů je tvrdost velmi variabilní a odpovídá odlévanému pančíři. Válcovaný je homogennější a nejsou u něj takové výkyvy. Pancíř je srovnatelný s britským British I.T. 80.
Dělo není označeno, ale jeho tvary jsou stejné jako u děla osazeného na T-34, takže se domníváme, že jde o stejnou zbraň. Zbraň je z pohledu vyvážení těžká na ústí, jako kompenzace byl přivařen blok o váze 48,4 liber na uložení (cradle?). I tak je dělo stále težké na ústí.
Palba prostřednictvím pedálů - levý pro kanon, pravý pro koaxiální kulomet.
Náměr
Lafeta umožňuje měnit náměr v rozsahu -4° až 24°30´. Změna náměru je pomocí ručního kola, cca 1 otáčka na 1° náměru.
Odměr
Jiný mechanismus než u T-34. Možné motorové otáčení věže i ruční. U ručního je na jednu otočku kolem cca 0,5° odměru (725 otoček na otočení věží dokola). Oproti T-34 je kolo větší a je zde více prostoru, takže ruční otáčení věží je snazší.
U motorického otáčení věže jsou dostupné 3 rychlosti:
Je zajímavý rozdíl v rychlostech mezi jednotlivými stupni a zároveň mezi směrem otáčení.
Koaxiální
Ráže 7,62mm model DT. Bubnové zásobníky po 63 nábojích. Hlaveň nemůže být vyměněna. Výměna zásobníků se zdá jednoduchá a rychlá. Míření do 1000m.
Kulomet v korbě vpředu
Ráže 7,62mm model DT. Náměr mezi -5° a 15°, odměr na obě strany 15°.
Kulomet v zadní části věže
Ráže 7,62mm model DT. Náměr i odměr ve všech směrech 15°.
Protiletadlový kulomet
Ráže 7,62mm model DT. Celokruhové pokrytí. Náměr 2° až 117°.
Optika
Periskop PT 4-7 - otočný, tři rozsahy zaměřování (dle zbraně a munice) - kulomet, HE, AP. Zvětšení 2,5x. Každý element má jeden náhradní díl. Jestli dobře chápu, tak není možnost podle něčeho aretovat periskop v přímém směru, ale šlo by to dodělat.
Teleskop TMFD - tři rozsahy - HE (starší), HE (novější), AP. Zvětšení 2,5x. Lze použít pro nepřímou palbu, ale není jasné jak přesně. Azimut je dílkován po 6°, což je zřejmě hodně hrubé.
Zaměřování ostatních kulometů je pouze přes mechanická miřidla zbraně.
Pro dělo 98 kusů, pro kulomet 43x zásobník po 63 nábojích, bedna s 20 granáty.
Umístění 76,2mm projektilů - po 5 na každé straně věže, 88 pod gumovou podlahou. Kryty boxů tvoří podlahu. Každý box obsahuje 2 náboje uložené vodorovně, je zde celkem 48 boxů. Jsou vždy 2 boxy jsou na sobě a přístup k druhému v boji bude velmi obtížný. Zejména bude problém s prázdnými boxy.
Dle příručky může být vezeno až 111 kusů munice.
Řidič a radista/střelec - kruhový poklop v horním plátu před věží, poklop je přímo nad sedačkou radisty. Má zařízení brzdící zavírání a usnadňující otvírání. Otevřený poklop brání v pohybu děla (do určitého náměru). Druhý průlez je za sedačkou řidiče - skrz spodní plát.
Posádka věže má k dispozici kruhový průlez horním plátem věže. Poklop je otočný a má na sobě montážpro protiletadlový kulomet. Opět obsahuje pomocný mechanizmus odlehčující váhu poklopu.
Na rozdíl od T-34 je zde přítomný chladič oleje.
Tank má osazen přijímač a vysílač pro bezdrátovou komunikaci, frekvence přístrojů jsou neměnné a jsou určen kondenzátory - ty jdou vyměnit a přeladit tak stanici na jinou frekvenci. Nicméně v dlaší větě je, že přijímač lze přelaďovat :-) Opět je možné (jako u T-34) přepnout vysílač na pozici velitele.
Každý člen posádky má k dispozici interkom. Reproduktory a mikrofon jsou v tankistické helmě, není potřeba je nějak obsluhovat ručně.
Revell
Sestava LED
Hlavní světla 2x bílá
Směrová světla 2x + 2x oranžová
Mlhovky 3x bílá (rampa)
Mlhovky 2x bílá (nárazník)
Brzdy 2x červená
Couvací světlo 1x + 2x bílá
Motor pohon + motor servo
Napájení - akumulátor vs baterie
Motorshield
Arduino, Lilypad?
Relativně opomíjené letadlo je IMHO Mig-23, jeho "kamarádi" jsou daleko více skloňováni - F-4, F-14, F-15, F-16, Su-27, Mig-29. Podobně opomíjené je snad jedině Tornado a japonská F-2. Jak si třiadvacítka vedla v konfliktech, kterých se zúčastnila?